Válka není politika
8.6.2025
Název tohoto článku jsem si půjčil ze stejnojmenného článku od Doktora Horowitze na blogu Médium, protože mu musím dát za pravdu.
Zadal jsem umělé inteligenci na serveru chatgpt.com vytvořit srovnávací analýzu vojenského konfliktu v Iráku v roce 2003 a současné války na Ukrajině. Protože si myslím, že válka není vůbec ideálním řešením dosažení politických cílů a proto nemá smysl ji obhajovat ani podporovat. Níže je tedy podrobná analýza a srovnání válečných konfliktů dvou soupeřících světových mocností, které nezávisle provedly vojenskou invazi na území jiného suverénního státu.
Jak sami uvidíte, je to vše jen o zmaru, zkáze a o penězích. O spoustě peněz. Jak o tom vypovídá i kniha Josepha Stiglitze a Lindy Bilmesové nazvaná "The Three Trillion Dollar War", čili česky "tří bilionová válka" (bilion je v našem finančním systému tisíc miliard, v Americe na to mají výraz trillion a navíc ještě dolarů). Kniha je o přibližných celkových nákladech na válku v Iráku.
Srovnávací analýza vojenského konfliktu v Iráku (zejména americké invaze v roce 2003 a následné okupace) a současné války na Ukrajině (zahájené ruskou invazí v roce 2022) nabízí komplexní pohled na rozdíly a podobnosti ve strategii, cílech, právním rámci, mezinárodní reakci a důsledcích obou konfliktů.
1. Kontext a příčiny konfliktu
| Kritérium | Irák (2003) | Ukrajina (2022–dosud) |
|---|---|---|
| Hlavní agresor | USA (a koalice) | Ruská federace |
| Deklarovaný důvod invaze | Zbraně hromadného ničení (ZHN), boj proti terorismu, odstranění diktatury Saddáma Husajna | „Denacifikace“, „demilitarizace“ Ukrajiny, ochrana ruskojazyčných obyvatel, odpor vůči expanzi NATO |
| Skutečný motiv (analyticky) | Geopolitický vliv na Blízkém východě, ropný zájem, mocenská dominance | Obnova ruského vlivu nad postsovětským prostorem, geopolitické soupeření se Západem, imperiální ambice |
2. Právní rámec a mezinárodní legitimita
| Kritérium | Irák | Ukrajina |
|---|---|---|
| Mandát OSN | Neexistoval pro invazi (resoluce OSN 1441 neautorizovala použití síly) | Neexistuje žádný mandát OSN pro ruskou invazi |
| Mezinárodní reakce | Masivní odpor části OSN, protesty v mnoha zemích, USA šly do akce bez souhlasu Rady bezpečnosti | Silné odsouzení ze strany většiny zemí OSN, rezoluce OSN označují invazi za porušení Charty OSN |
3. Vojenský průběh a taktika
| Kritérium | Irák | Ukrajina |
|---|---|---|
| Počáteční fáze | Rychlá invaze (tzv. „Shock and Awe“), během tří týdnů dobytí Bagdádu | Neúspěšný pokus o rychlé dobytí Kyjeva, přechod na poziční válku, dlouhodobé boje |
| Typ války | Konvenční invaze následovaná asymetrickým konfliktem s povstalci | Konvenční válka s prvky hybridní války, velké množství dělostřeleckých a dronových útoků |
| Zapojení civilistů | Významný odpor v pozdější fázi, ale bez rozsáhlého ozbrojeného zapojení obyvatelstva | Vysoká mobilizace obyvatelstva, civilní obrana, široké zapojení dobrovolníků |
4. Mezinárodní a domácí důsledky
| Kritérium | Irák | Ukrajina |
|---|---|---|
| Humanitární dopady | Statisíce mrtvých civilistů, uprchlíci, zničená infrastruktura | Desítky tisíc mrtvých, miliony uprchlíků, zničená města a vesnice |
| Dopad na agresora | USA utrpěly politické i reputační škody, dlouhá a nákladná okupace | Rusko čelí sankcím, izolaci, vojenským ztrátám, ekonomickému propadu |
| Globální důsledky | Destabilizace regionu, vzestup ISIS | Energetická krize, posílení NATO, změna bezpečnostní architektury Evropy |
5. Mediální a informační válka
| Kritérium | Irák | Ukrajina |
|---|---|---|
| Informační kampaň | Propaganda o ZHN se později ukázala jako nepravdivá | Ruská propaganda využívá dezinformace, Ukrajina efektivně využívá sociální sítě |
| Postoj veřejnosti | Rozdělený (zejména v USA a spojeneckých zemích) | V Rusku represivní režim omezuje opozici, Ukrajina má silnou domácí podporu |
6. Výsledky a současný stav
| Kritérium | Irák (stav po 2003) | Ukrajina (stav k roku 2025) |
|---|---|---|
| Politická situace | Neefektivní demokracie, nestabilita, sektářské násilí | Ukrajina směřuje k evropské integraci, i přes válku zachovává demokratické instituce |
| Bezpečnostní situace | Trvalý problém s extremismem, milicemi | Aktivní válka, obrana území, posílená armáda |
Závěr
Přestože oba konflikty představují vojenskou agresi jedné země proti druhé (nebo proti suverénní vládě), zásadní rozdíly jsou v:
-
legitimitě (v obou případech sporná, ale invaze do Iráku byla provedena západními demokraciemi bez mandátu OSN),
-
měřítku odporu a způsobu válčení (Ukrajina jako napadený stát klade systematický odpor),
-
geopolitickém dopadu (invaze do Iráku destabilizovala Blízký východ, válka na Ukrajině změnila evropskou bezpečnostní architekturu a urychlila rozšiřování NATO).
Oba konflikty zároveň ukazují limity vojenské síly při dosažení politických cílů a nebezpečí jednostranných akcí bez širší mezinárodní legitimity.
Zde je dále rozšířená analýza konfliktu v Iráku a války na Ukrajině, a to ve čtyřech dalších oblastech:
- Ekonomické dopady
- Role médií a informačních operací
- Vliv na mezinárodní řád a bezpečnostní architekturu
- Eticko-právní otázky a válečné zločiny
1. Ekonomické dopady
| Kritérium | Irák | Ukrajina |
|---|---|---|
| Přímé náklady na válku | USA utratily odhadem 2–3 biliony USD za válku a rekonstrukci (Brown University, 2021) | Ruské náklady dosahují stovek miliard rublů ročně, Ukrajina čelí destrukci infrastruktury v hodnotě přes 400 miliard USD (odhad Světové banky) |
| Dopad na agresora | Rozpočtové deficity USA, kritika kvůli zbytečně vynaloženým prostředkům, nárůst veřejného dluhu | Ruská ekonomika oslabená sankcemi, ztráta přístupu k západním trhům, technologická izolace |
| Dopad na napadený stát | Irák čelil kolapsu institucí, ekonomickému chaosu, závislosti na ropě, dlouhodobé nezaměstnanosti | Ukrajina trpí destrukcí průmyslu a energetiky, zároveň získává rozsáhlou zahraniční pomoc a plánuje poválečnou rekonstrukci podle evropských standardů |
| Globální dopady | Zvýšení cen ropy, nestabilita na trzích Blízkého východu | Globální inflační tlak (zejména u potravin a energií), přerušení dodavatelských řetězců, přetváření energetické politiky Evropy |
2. Role médií a informačních operací
| Kritérium | Irák (2003+) | Ukrajina (2022+) |
|---|---|---|
| Vliv médií | Média sehrála klíčovou roli v propagaci nepravdivých informací o ZHN (např. The New York Times, Fox News) | Výrazná role sociálních sítí a digitálních platforem, které Ukrajina efektivně využívá k propagandě a získávání podpory |
| Dezinformace | Bushova administrativa šířila neověřené zprávy o Saddámovi a Al-Káidě | Ruský narativ o „nacistech v Kyjevě“, zmanipulované referenda, Deepfakes, trollí farmy |
| Omezení médií | V USA i Evropě svoboda tisku, i když částečně manipulovaná politickým tlakem | V Rusku cenzura, uzavření nezávislých médií, kriminalizace „diskreditace armády“ |
| Mezinárodní vnímání | Počáteční podpora invaze v USA, pak prudký pokles důvěry | Ukrajina má trvalou globální sympatii, ale začíná růst únava ze zpráv o válce (tzv. „war fatigue“) |
3. Vliv na mezinárodní řád a bezpečnostní architekturu
| Kritérium | Irák | Ukrajina |
|---|---|---|
| Důsledky pro OSN | Zpochybnění autority OSN – invaze byla provedena navzdory nesouhlasu Rady bezpečnosti | Posílení role OSN jako hlasatele mezinárodního práva, ale její efektivita je opět omezená kvůli vetu Ruska |
| Důsledky pro NATO | Spor mezi starými a novými členy (Německo a Francie proti USA) | Posílení NATO, nové členství Švédska a Finska, zvýšení vojenských výdajů |
| Mezinárodní právo | USA byly obviňovány z porušení Charty OSN, ale unikly větším právním důsledkům | Rusko čelí mezinárodnímu vyšetřování, ICC vydal zatykač na Putina (2023) |
| Změna doktrín | Rozvoj konceptu „preventivní války“ (Bushova doktrína) | Renesance obranné strategie, asymetrických odpovědí a využití dronů a kyberútoků |
4. Eticko-právní otázky a válečné zločiny
| Kritérium | Irák | Ukrajina |
|---|---|---|
| Zločiny páchané během války | Zprávy o mučení (např. věznice Abú Ghrajb), civilní oběti v důsledku leteckých úderů | Masakry civilistů (Buča, Mariupol), deportace dětí, znásilnění, systematické ostřelování civilní infrastruktury |
| Mezinárodní vyšetřování | Omezené, USA nejsou členy Mezinárodního trestního soudu (ICC) | ICC aktivní, spolupráce s Ukrajinou, snahy o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese |
| Postoj agresora k mezinárodnímu právu | USA zdůvodnily invazi „preempcí“ – problematický výklad mezinárodního práva | Rusko popírá vinu, odmítá autoritu ICC, vystupuje z mezinárodních dohod |
Shrnutí rozšířené analýzy
| Aspekt | Irák (USA, 2003) | Ukrajina (Rusko, 2022) |
|---|---|---|
| Ekonomika | Extrémní náklady, ztráta důvěry v americkou zahraniční politiku | Obrovské ztráty pro Rusko i Ukrajinu, dopady na globální ekonomiku |
| Média | Manipulace veřejnosti v demokratických systémech | Digitální válka, efektivní ukrajinská komunikace, ruská cenzura |
| Mezinárodní řád | Eroze důvěry v OSN a mezinárodní právo | Obnovená debata o reformě OSN a bezpečnostních struktur |
| Právo a etika | Omezená právní odpovědnost USA | Aktivní úsilí o postih ruského vedení |
***
Související odkazy
Válka není politika (medium.seznam.cz)
Náhledy fotografií ze složky Knihy
