Jdi na obsah Jdi na menu

Tajemný generál Kammler

Hans Kammler
Z Bundesarchivu -  CC BY-SA 3.0 de

Hans Kammler byl velmi vysokým členem SS s historií zapojení do válečných zločinů. Když druhá světová válka skončila, Kammler zmizel a existovalo několik různých zpráv o tom, co se s ním stalo. Kdo byl tento tajemný nacistický generál a co se s ním stalo v květnu 1945?

Hans Friedrich Karl Franz Kammler se narodil ve Stettinu v pruské provincii Pommern v roce 1901, díky čemuž byl příliš mladý na to, aby zažil službu v první světové válce. Nicméně, tento vášnivý německý nacionalista se připojil nejprve k husarskému pluku a poté k Rossbach Freikorps v letech následujících po skončení války.

Kammler se poté stal stavebním inženýrem a připojil se k pruské státní službě, kde jeho odhodlání vedlo k rychlému povýšení - do roku 1928 byl Regierungsbaumeister (vládní stavitel).

Začátkem třicátých let bylo zřejmé, že nacistická strana byla v německé politice rostoucí mocí. Adolf Hitler se v roce 1933 stal kancléřem.

Ambiciózní Kammler vstoupil do strany v březnu 1932. Jeho nadšení a organizační schopnosti byly rychle uznány a na začátku roku 1933 byl jmenován členem představenstva pro nacisticky ovládanou společnost Heimat Gemeinnützige Bau- und Siedlungs AG (Stavební a bytové družstvo).

Poté, v květnu 1933, se Kammler připojil k SS. To se může zdát zvláštní u civilního inženýra a státního zaměstnance, ale v podivném světě nacistického Německa to dávalo dokonalý smysl. Heinrich Himmler rozšiřoval SS, která se podílela na několika velkých stavebních projektech.

Kammler se stal nadšeným členem SS a do června 1939 byl povýšen do hodnosti Obersturmbannführer (podplukovník). Když válka začala, Kammler přešel do Waffen SS, kde převzal velení Amt III (Stavebnictví) a obdržel další povýšení, tentokrát do hodnosti Standartenführer (plukovník).

Jak válka postupovala, stavební projekty, na nichž se podílel Kammler, zahrnovaly koncentrační tábory, plynové komory a krematoria. Mnoho projektů používalo otrockou práci a Kammlerova ochota používat svévolné popravy a extrémní brutalitu k zajištění včasného dokončení mu přinesla další povýšení na Oberführer (brigádní generál).

Kammler také dostal kontrolu nad projekty výstavby podzemních zařízení pro výrobu raket V2 a proudových letadel Me 262. Koncem roku 1944 byl Kammler jmenován vedoucím projektu Riese, tajemné stavby, která zahrnovala výstavbu řady podzemních zařízení v pohoří polského Dolního Slezska.

Projekt Riese - komplex Osówka
Projekt Riese: Komplex Osówka, část podzemního města vybudovaného
nacistickým Německem během projektu Riese. Fotografie: Chmee2 / CC BY-SA 3.0

Účel tohoto projektu není znám, ale Kammlerova obvyklá horlivost přinesla v březnu 1945 konečné povýšení na Obergruppenführer und General der Waffen-SS. Byl jediným člověkem povýšeným na tuto hodnost generála v SS v roce 1945.

Kammler také získal mnoho ocenění za svou práci v SS, což vrcholilo rytířským křížem válečného záslužného kříže s meči, což je nejvyšší nacistická cena pro nebojující vojáky.

V závěrečných fázích druhé světové války byl Kammler jedním z nejvýznamnějších členů SS a hledaným válečným zločincem. Zde je místo, kde se jeho příběh stává opravdu velmi podivným.

4. dubna 1945 byl německý bunkr poblíž Lubecka okupován britskými jednotkami. Podle válečného deníku velitelství jednotky generála Montgomeryho se zde našlo několik vozidel, která patřila doprovodu Kammlera. Bylo také hlášeno, že vojáci prohledávající bunkr našli uvnitř vodní nádrže rozkládající se tělo, které neslo Kammlerovu identifikaci.

Víme však, že to nemohlo být jeho tělo, protože záznamy ukazují, že se Kammler setkal s Albertem Speerem 13. dubna a byl v Praze až do začátku května.

Spojenecké rozhovory s německými vězni nakonec poskytly několik alternativních verzí osudu Hanse Kammlera. Jeden příběh vyprávěl, jak Kammler spáchal sebevraždu - nebo byl zastřelen svým pobočníkem nebo zabit v boji - v bunkru v Praze na začátku května 1945 během útoku českých partyzánů.

Podle další verze byl Kammler v německém konvoji, který opustil Prahu 9. května. Bylo řečeno, že spáchal sebevraždu buď jedem, nebo zastřelením v Písku v jižním Československu. Všechny verze obsahovaly informace, že Kammlerovo tělo bylo pohřbeno v neoznačeném hrobu a na neznámém místě.

Nicméně, podle další verze měl být Kammler zajat americkými jednotkami 9. května blízko Oberammergau, ale dokázal uniknout.

Nyní si můžete představit, že spojenci, kteří slyšeli tyto nepotvrzené a protichůdné příběhy o údajném osudu jednoho z nejžádanějších nacistických válečných zločinců, mohli mít sklon pátrat poněkud hlouběji. Kupodivu se ale zdálo, že byli ochotni přijmout tvrzení, že Kammler je mrtvý, a po poměrně dokonalém vyšetřování zmizel ze seznamu hledaných bývalých nacistů.

Ruiny berlínského Reichstagu
Ruiny berlínského Reichstagu Sd.Kfz. 301 Borgward B IV 1945

V září 1949 Okresní soud v Berlíně-Charlottenburgu na žádost Kammlerovy vdovy, Jutty, oficiálně oznámil, že skutečnost jeho smrti dne 9. května 1945 byla právně přijata. Je třeba poznamenat, že svědci rovněž uvedli, že zemřel 10. května a alespoň jeden z nich trval na tom, že k jeho smrti došlo 7. května.

Během prvního Norimberského procesu v letech 1945/1946 nebyla o Hansu Kammlerovi prakticky zmínka, navzdory jeho senioritě v SS a jeho zapojení do více válečných zločinů. Na 35 000 stranách důkazů a svědectví se jeho jméno objevuje jen dvacet šestkrát, většinou jako odkazy na jeho roli v několika nacistických stavebních projektech.

Norimberský proces
Válečný soud v Norimberku, obžalovaní jsou střeženi americkou vojenskou policií, 1945

Jediný přímý odkaz na Kammlera v procesu s válečnými zločinci nastal v roce 1958, kdy dva bývalí SS vojáci použili jako obranu skutečnost, že jim Kammler přímo nařídil střílet sovětské a polské otroky.

Zdá se, že Kammler prakticky zmizel z historického záznamu po skončení druhé světové války, a to navzdory skutečnosti, že jeho tělo nebylo nikdy lokalizováno a že zprávy o jeho smrti se liší. To vedlo některé lidi k podezření, že Kammlerovi se podařilo uprchnout z Německa s použitím falešné identity nebo že ho spojenci z nějakého důvodu unesli.

Druhá myšlenka není tak nepravděpodobná, jak to zní - po druhé světové válce bylo mnoho předních německých inženýrů a vědců přemístěno do Ameriky v rámci Operace Paperclip. V mnoha případech byly jejich válečné záznamy vymazány, aby se zabránilo jejich případnému zveřejnění. Například Dr. Wernher Von Braun se stal důležitým v americkém vesmírném programu, ale skutečnost, že byl v SS Sturmbannführer (major), byla po mnoho let potlačena.

104 německých raketových vědců
Skupina 104 německých raketových vědců v roce 1946,
z nichž řada pracovala na vývoji rakety V-2 v Peenemünde a po druhé světové válce přišla do USA,
aby následně pracovala na různých raketách v NASA.

Jak se blížil neodvratný konec války, Hitler zvažoval nařídit popravu německých vědců s důležitými znalostmi, aby jim zabránil padnout do rukou spojencům. Dr. Von Braun byl v té době uvězněn v Garmisch v jižním Německu a pravděpodobně byl velmi nervózní ohledně své budoucnosti.

Nicméně, podle některých výpovědí, byl zachráněn a bylo mu umožněno se 2. května 1945 vzdát postupujícím americkým vojskům. A jeho zachránce? Hans Kammler!

Někteří lidé přemýšleli, zda by Hans Kammler mohl být také součástí Operace Paperclip, a možná kvůli jeho záznamu o válečných zločinech dostal zcela novou identitu v Americe. To jsou však jen čiré spekulace.

Spojenecké okupační zóny
Spojenecké okupační zóny v poválečném Německu,
zvýrazněna je sovětská zóna (červená), vnitřní německá hranice (tlustá černá čára)
a zóna, z níž se v červenci 1945 stáhly britské a americké jednotky (fialová).

Němečtí vědci a inženýři unesení do Ameriky a do Sovětského svazu, měli všichni odborné technické znalosti, které měli pro jejich věznitele velkou hodnotu. Kammler takové znalosti neměl. Byl administrátorem, organizátorem a stavebním inženýrem, nikoli vědcem, takže je velmi obtížné pochopit, jak mohl mít informace, které by mohl vyměnit za novou identitu.

Bývalý agent OSS (Office of Strategic Services, předchůdce CIA), Donald W. Richardson, údajně řekl svým synům krátce před svou smrtí v roce 1997, že Kammler byl držen v Americe, než spáchal sebevraždu v roce 1947, ačkoli nikdo nebyl schopen najít žádný důkaz, který by to podpořil.

Bývalá členka SS-Helferinnenkorps později prohlásila, že mluvila s Kammlerem 7. května 1945 a že jí řekl, že mu Američané dali nabídku, kterou ale nehodlal přijmout.

Není jistě nemožné, že by byl Kammler po válce držen v Americe, ale k tomuto příběhu existuje ještě zvláštní dovětek, který naznačuje jiný důvod jeho zmizení.

Jeden z řidičů Kammlerových SS, Oberscharführer Friedrich Baum, byl zraněn v Praze 6. května. Výpovědi dalších přítomných potvrzují, že byl postřelen na levém koleni a odvezen do nemocnice v Praze, kde byl údajně později zabit, když byl přemožen českými partyzány.

Vědci však zjistili, že 23. května 1945 byl do vojenské nemocnice ve městě Gmunden v Dolním Rakousku přijat německý armádní Oberfeldwebel (seržant) Friedrich Baum z Berlínské motorizované jednotky (Berlin Motor Pool). Nemocniční záznamy ukazují, že Baum byl zraněn na koleni v Praze 4. května. Zranění bylo infikováno a Baum zemřel v nemocnici 29. května. Byl pohřben v hrobě č. 112 na nedalekém vojenském hřbitově.

Ruiny Norimberku
Vojáci 3. pěší divize USA v Norimberku

Problém je v tom, že rozsáhlé vyhledávání záznamů německé armády ukazuje, že v Berlínské motorizované jednotce nebyla taková osoba jako Oberfeldwebel Friedrich Baum.

Zpočátku bylo podezření, že Kammlerův SS řidič použil falešný armádní průkaz, aby se zabránilo jeho zatčení jako člena SS. V nemocničních záznamech je však jasně uvedeno, že Oberfeldwebel Baum byl zraněn na pravém koleni, zatímco svědci si byli jisti, že SS Oberscharführer Baum byl střelen do levého kolene.

V roce 1967 se věci staly ještě podivnější, když se německá komise pro válečné hroby rozhodla sloučit všechny menší vojenské hřbitovy v oblasti Gmunden do jediného místa. Když byl hrob Oberfeldwebela Bauma otevřen, bylo zjištěno, že je prázdný, ačkoli nikdo nedokázal vysvětlit proč.

Když byl hřbitov v roce 1987 znovu zasvěcen, byl umístěn nový náhrobek, na kterém je nápis: "I.M. FELDW. FRIEDRICH BAUM, 06.21.1906 - 29.5.1945." I.M. je zkratka pro "In Memoriam" a obecně se používá pro pomníky, kde tělo není ve skutečnosti přítomno.

Byly zprávy o Kammlerově smrti začátkem května 1945 předstírány? Unikl Hans Kammler z Prahy pomocí průkazu Oberfeldwebela Friedricha Bauma? Byl záznam o jeho smrti v nemocnici 29. května také podvodný? Proč se zdálo, že spojenci jsou ochotni přijmout konfliktní a protichůdné příběhy jako jasný důkaz jeho smrti? Byl součástí Operace Paperclip?

Odpovědí na kteroukoli z těchto otázek si nemůžeme být jisti. Po válce byly v Argentině zaznamenány pozorování Kammlera, ale žádné nebyly potvrzeny. Jediné, čím si můžeme být jisti je, že tento brutální a nemilosrdný generál SS zcela zmizel, když se blížil konec války v Evropě.

------------------------------

Zdroj: War History Online

Poznámka překladatele:

Jelikož generál Kammler prý vedl mimo jiné i tajný výzkum a konstrukci stroje pro cestování časem jménem "Projekt Zvon" (Die Glocke), který probíhal ve zmiňovaném zařízení Riese v Dolním Slezsku, nelze se spojencům divit, že o něj měli takový zájem. Bližší informace lze vyslechnout od Jaroslava Chvátala v pořadu Absolutně neuvěřitelné z 15.7.2019.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář