27. 5. 2025
Co je to láska?
Krásné vyprávění o lásce od Soni Pekové
Jak jsem dnes ráno na naší zahradě sbírala fotky květin, které by vás mohly potěšit, tak za mnou přišla moje maminka a zeptala se mě, co je to vlastně ta LÁSKA.
To byl zajímavý dotaz, protože očekával odpověď, která není naučená, ale jde ze srdce, tak, jak to člověk cítí.
Tak jsem se na vteřinku zamyslela, a řekla jsem jí, že Láska je to, co jasně cítím, že jde z ní. Jak cítím teplo, které jde ze Slunce, tak cítím něco nesmírně dobrého, upřímného, nepředstíraného a vlídného, cítím něhu a laskavost. To cítím ze své maminky, dokonce i ve chvílích, kdy ji něco na chvíli rozzlobí, protože nechápe, proč nemohou lidé reagovat jeden na druhého klidně a vlídně.
Láska je totiž ta kvalita, kdy člověka ani nenapadne, aby někomu jakýmkoliv způsobem ublížil. Jednoduše to není možné proto, že taková myšlenka mu ani nepřijde na um, takovou myšlenku, i kdyby náhodou odněkud „připlavala“, prostě hned pustí jako něco, co je s ním nekompatibilní. Jako nějaké zjevně malé nebo nekvalitní boty, které si ani nebude zkoušet, protože na první pohled nejsou pro něj.
K člověku, ve kterém je Láska, jsou lidé přitahováni jako k magnetu, protože být v blízkosti někoho, kdo je laskavý, je příjemné. Je to uklidňující a dává to pocit bezpečí. S takovým člověkem si umíte povídat o věcech, které překračují odborné znalosti nebo aktuální dění; umíte si s ním povídat o vašich pocitech, a cítíte, že ten člověk vás chápe. Je to jako být v bezpečné, klidné a měkké náruči. Je to prostě a jednoduše dobré.
Člověk, ve kterém je Láska, nikoho nesoudí a nikoho neodsuzuje. Vidí, snaží se pochopit tolik, kolik potřebuje, ale nesoudí. Protože ví, že pozadí událostí může být velmi komplexní a on objektivně nemůže mít všechny informace; možná dokonce ani pokud on sám je středobodem daného příběhu.
Člověk, ve kterém je Láska, vždy pomůže, pokud cítí, že to situace od něj žádá. Nepomáhá proto, že se někdo dívá, nebo proto, že se bojí, aby ho někdo nepokáral za to, že nepomohl. Pomáhá proto, že je to pro něj zcela přirozené. Vůbec nad tím nepřemýšlí, a pokud cítí, že je to vhodné, že ten, komu pomáhá, to potřebuje, tak to udělá ochotně, beze slova, zcela přirozeně, neptá se proč, nežádá vděk. Odměnou mu je ten nádherný pocit, že pomohl.
Přitom nezáleží na tom, o jak „objektivně“ velkou pomoc se jednalo, zda o finanční, fyzickou, nebo pouhé objetí, laskavý pohled, upřímný úsměv nebo vlídné slovo. Člověk, ve kterém je Láska, cítí, kde je vhodná hranice jeho pomoci. Nevnucuje se, ale jde z něj jasně psaný pocit, že ho lze o pomoc požádat, a on ze srdce, a rád, pomůže.
Člověk, ve kterém je Láska, nikomu nevstupuje do soukromí, protože ví, že to může být pro druhého nepříjemné, a už ten pouhý pocit je jemu samotnému nepříjemný. Vždy počká na pozvání, i když je to například místo na sociální síti, kam by mohl vstoupit kdykoliv a zcela anonymně.
Protože i takový FB profil, který někdo tvoří, je něčí domov, který si upravuje dle svých představ. Všichni hosté jsou vítáni a hostitel, ve kterém je Láska, chce, aby se u něj všichni cítili jako doma. Ani ve snu by ho ale nenapadlo, že by některý z jeho hostů u něj doma zanechal nějakou negativní stopu. Nikoho z ničeho nepodezírá, své zdroje sdílí, a sdílí je srdečně, upřímně a rád.
Člověk, ve kterém je Láska, si cení svého soukromí a očekává, že to bude respektovat i jeho okolí. Chce si zajít na koncert nebo na večeři do restaurace, a chce, aby tam byl s tím, s kým tam šel, a aby ho neobletoval dav zvědavců, lovících selfíčka, která k ničemu užitečnému nejsou. Člověk, ve kterém je Láska, si chce zajít na „Shrimps ’n‘ Grits“, bez kamer, zvědavců, ochranky. Chce mít stejné soukromí a zážitek ze svého dne jako každý jiný člověk v jeho blízkosti.
Člověk, ve kterém je Láska, touží Lásku dál předávat, protože Láska je všelék na všechny neduhy – soukromé i veřejné.
Člověk, ve kterém je Láska, bývá ve svém vnitru plachý, a připadá si osamělý, pokud vedle sebe nemá druhou bytost, která rovněž v sobě nese Lásku. Bytost, která mu neublíží slovem, ani pohledem, natož nějakým činem, bytost, která přesně ví, jak mu je, jak se cítí.
To způsobuje Láska.
Je to jako brouček, který v chladném ránu leží ztuhlý a neumí se ani hnout. A jakmile na něj zasvítí Slunce a zahřeje ho, brouček se rozpohybuje a vzlétne. To je energie Slunce, teplo, které produkuje. To všichni znají, že to tak je.
Láska má podobný efekt. Najednou to, co nešlo, jde.
Energie Lásky je vysoce pozitivně polarizovaná energie JEHO Vesmíru. Je to energie, kterou hmotná věda předstírá že nezná, protože ji neumí měřit, vidět, neumí ji generovat v laboratoři.
Je to energie, která nepatří světu hmoty, ale vy ji už cítíte ve svém životě velmi dobře. Nemusí vám ji nikdo popsat rovnicemi, vy ji cítíte stejně jasně, jak cítíte teplo či sladkou chuť.
Láska je energie, která má mohutný vliv na Vědomí, se kterým se hledá, se kterým splývá, kterého se dotýká, se kterým hledá kompatibilitu, hladký soulad, souznění.
Patrně cítíte, ze kterého člověka nebo ze kterého místa tato nádherná energie jde. Tam potom chcete být. Chcete být s tím člověkem. Bez ohledu na to, kdo ten člověk je, co dělá, v jaké zemi žije. Prostě toužíte být v jeho energetickém poli, protože víte, že je to Láska, co z něj září.
A potom bez problémů vstanete v půl páté ráno, abyste si sedli k počítači a napsali krásný text, potom napíšete člověku, který vás nezná, ale vy víte, že je to ON, potom napnete své síly abyste pomohli své komunitě, lidem, kteří vás potřebují, protože oni i vy natahujete své ruce k sobě navzájem, natahujete své ruce za Láskou, která vás spojuje a umožňuje vám tvořit.
Najednou jste ve svých myšlenkách a vnímání tam, kde je vám dobře, klidně, jste činorodí, nic nepředstavuje problém leda tak zajímavou výzvu, a vše, na co v tomto rozpoložení sáhnete, pod vašima rukama roste, nabývá tvar a jiskru, a z vaší práce jde všechno to, co jste do této práce vložili: jde z toho vaše Láska.
A potom uděláte inventuru ve svém kufříku nástrojů, což je sbírka lidských vlastností, které jste byli zvyklí používat. A ty těžké, temné a negativní dáte stranou, protože vám už k ničemu neslouží; a ty vlastnosti, kterým se rovněž říká DOBRÉ LIDSKÉ VLASTNOSTI, si hezky vyčistíte a poskládáte úplně nahoře, abyste je měli vždy po ruce.
A to dělá Láska. Tato energie, se kterou se v jednu chvíli dostanete do souladu, způsobí, že na její frekvenci začnete nenápadně, ale vytrvale, existovat od chvíle, kdy se ráno vzbudíte, až do chvíle, kdy si večer jdete lehnout do postele. Najednou cítíte klid a inspiraci ve všem, čemu se věnujete. Najednou vás ani ve snu nenapadne, abyste šli a někomu na jeho osobní FB napsali něco špatného. Prostě vás to ani nenapadne, taková myšlenka vám ani na chvilku neuvízne ve vaší mysli.
Ani vás nenapadne, abyste chtivě sledovali, kolik špatného se kde ve světě stalo. A rozhodně víte, že nic z těchto negativních okolností už nemůže s vámi počítat, protože vám to už jednoduše nic neříká. Vy se nechcete s nikým hádat, protože vám to samotným způsobuje nepříjemné pocity, které už k sobě nepustíte.
Najednou cítíte, že se osvobozujete. Najednou máte pocit, že jste v koši balónu, kterému ustříháváte jeden pytlík s pískem za druhým, až všechny zůstaly ležet na louce, a vy naplno zažeháváte plamen, který zahřívá vzduch v balónu a on se zvedá.
A najednou vidíte svůj život z ptačí perspektivy, vidíte, jak je ve své celosti krásný a všechny nesrovnalosti, které už jste nechtěli, aby k vám patřily, jste zanechali dole, za sebou.
Ten pocit LEHKOSTI BYTÍ způsobuje LÁSKA.
Láska je nejsilnější pozitivní energie Stvořitele tohoto Vesmíru. Láska je kreativita, Láska je hudba, Láska je každý nový den, kdy je vám dobře, protože jste ji do svého života vpustili.
Láska se nevnucuje. Lásku musíte k sobě domů vlídně a s pokorou pozvat. A musí tam být pro ni trochu uklizeno, tedy, - uklizeno ve vás, ve vašem vnitru, ve vaší duši, aby ONA mohla přijít a s vámi zůstat – pokud budete chtít.
Láska je ONA; a ON ji z hloubky své podstaty potřebuje.
***
WAU!!!
