Matrix

Mozek pod útokem

V prvním dílu jsme si ukázali, že jak encefalitis letargica, tak COVID-19 mohou zanechat hluboké stopy na lidském mozku. Ale co když infekce nejde jen po nervových drahách? Co když zasahuje přímo do našeho chování, emocí a rozhodování?

Vědci dnes ví, že některé mikroorganismy a viry mohou ovlivňovat chování svých hostitelů – někdy nenápadně, jindy dramaticky. To, co bylo dříve považováno za psychickou poruchu, může mít biologický základ – a infekce v tom mohou hrát zásadní roli.

Příklady z přírody: když mikrobi řídí mozek

• Toxoplasma gondii: Tento parazit mění chování myší tak, že přestanou mít strach z koček – což zvýší pravděpodobnost, že budou sežrány, a parazit se tak dostane do dalšího hostitele.

• Houba Ophiocordyceps: Infikuje mravence a doslova ovládne jejich mozek – donutí je vylézt na výhodné místo a tam zemřít, aby z jejich těla mohla vyrůst nová plodnice houby.

• A co lidé? Toxoplasma se vyskytuje u milionů lidí po celém světě. Studie naznačují možné souvislosti s úzkostí, zpomalenou reakcí i rizikovějším chováním. A to je jen jeden příklad.

COVID-19 a změny chování

Změny nálad, deprese, úzkost, nespavost, potíže s rozhodováním – to všechno hlásili lidé během nebo po COVID-19. Proč?

• Zánět v mozku (neurozánět) může narušit komunikaci mezi mozkovými oblastmi.

• Cytokiny – látky, které tělo produkuje při zánětu – mohou ovlivnit neurotransmitery (např. serotonin).

• Někteří odborníci hovoří o "neuropsychiatrickém fenoménu COVID-19".

To není úplně nové. Podobné následky byly popsány i po pandemii španělské chřipky.

Encefalitis letargica a změny osobnosti

Lékaři v 20. letech 20. století pozorovali, že lidé, kteří přežili encefalitis letargica, často měnili chování:

• apatie nebo naopak výbuchy vzteku

• poruchy spánku a denního rytmu

• ztráta zájmu o okolí

Nešlo jen o poškození pohybových center – šlo o zásah hluboko do osobnosti. Někteří vědci tehdy mluvili o "živých sochách", jiní o "náladových pacientech bez minulosti".

Jaký je mechanismus?

Obě nemoci zřejmě spouštějí autoimunitní reakce, které mohou zasažené oblasti mozku poškodit nebo přetvořit. Vědci se nyní zaměřují na:

• limbický systém – centrum emocí, chování, dlouhodobé paměti a čichu

• hypotalamus – regulace spánku, nálady, metabolismu

• bazální ganglia – pohyb, motivace, rutinní chování

Změny v těchto strukturách mohou vysvětlit:

• dlouhodobou únavu

• podrážděnost

• ztrátu zájmu o věci, které dříve bavily

Ovlivněné oblasti mozku:

• Limbický systém

• Hypotalamus

• Bazální ganglia

Mechanismy změny chování:

• Zánět (cytokiny)

• Autoimunitní poškození

• Poruchy neurotransmiterů

Možné příznaky:

• Apatie, deprese

• Impulzivita

• Poruchy spánku a denního rytmu

Co z toho plyne?

Infekce mohou měnit nejen tělo, ale i duši. To není metafora, ale biologická realita. Dříve opomíjené psychické následky nemocí si dnes žádají mnohem větší pozornost.

Lidé po COVID-19 nebo jiných infekcích by neměli být považováni za "přecitlivělé" nebo "unavené lenochy". Často jde o reálné změny v mozku, které vyžadují pochopení a podporu.

Možná jsme na prahu nové éry – neuroinfekčních nemocí, které nám budou klást nové otázky o vztahu mezi mikroby a myslí.

***

Článek byl vytvořen pomocí umělé inteligence ve freeware verzi GPT-o4 mini na serveru chatgpt.com.

----

Související odkazy:

Paraziti, viry a neurologické problémy (1)